Imhotep369 - AVALON

A volte sono dolce. Altre, ti mangio.

l’anomalabionda

V ČEM TO ŽIJEME?

„Západní pohled na svět v zásadě říká, že technologický pokrok je nejcennější a my se rodíme, abychom konzumovali, donekonečna používali a vyřadili přírodní zdroje, jiné druhy, zařízení, hračky a často sebe navzájem. Naše nejvíce ceněná svoboda je právo nakupovat. Je to svět komodit, nikoliv entit, a ekonomická expanze je hlavním měřítkem pokroku. Konkurence, braní si a shromažďování jsou vyšší hodnoty než spolupráce, sdílení a dávání. Profity jsou cennější než lidé, peníze cennější než smysl, subjektivní právo nad spravedlností, „my“ nad „ostatními“. Toto je nejnebezpečnější závislost na světě, a nejenom kvůli svému dopadu na lidstvo, ale také proto, že velice rychle podkopává přírodní systémy, které udržovali biosféru.„ - Bill Plotkin.

Toto jsem si před chvíli přečetl v rámci jednoho článku.  A toto ve mě tak krásně rezonuje. 

Pokoušet se oprostit od čtyřech základních iluzí této společnosti, by snad mělo být denní tréninkem pro každého aspoň trochu duchovně smýšlejícího člověka. 

Jaké že to ty iluze jsou? Peníze, dluhy, média a vlády. Není těžké tyto čtyři iluze prohlédnout. Mám okolo sebe hodně lidí, co už to dávno pochopili. Je však zajímavé pak zkušenost těchto lidí porovnávat s těmi, co tyto iluze ještě vůbec neprohlédli.

No a pokud tedy není těžké tyto iluze prohlédnout, tak co tedy s tím? Co schází? Odvaha jednotlivce začít něco měnit. Ani jeden z nás nebude mít nikdy takovou moc, aby změnil svět. Ale můžeme změnit sami sebe. A musíme s tím hlavně začít. Bez ohledu na výsledek, bez ohledu na to, že nám pořád dokola bude to mamonské ego v nás našeptávat, že to, v čem nyní žijeme, je správné a nelze to změnit.

🖤...

Odkud jsme přišli?

Odkud jsme přišli? Když se dívám na tuto galaxii, tak se mi docela líbí. Jednou jsem trénoval několik týdnů nebo možná dokonce i měsíců, přenos vědomí. Bylo to podle přesně popsaného postupu nějakého dávného mága (možná Lévi, možná Crowley), upravený tak trochu do dnešní doby. A součástí toho postupu byla snaha o vizualizaci toho, jak mé vědomí letí vesmírem k nějakému cíli. No, často jsem si vizualizoval nějakou planetu nebo galaxii. Asi to znáte z těch sci-fi filmů. Hvězdolet se řítí rychlostí světla a okolo něj se míhají v rychlém sledu ty světelné body v jakémsi skoro tunelu. I já jsem si tohle přesně vizualizoval, jak se řítím k té své planetě, ke své galaxii. A tahle mě jí trochu připomíná.